Vilém nikdy nezapomene na to, jak moc se cítil zahanbeně. O plánech své přítelkyně neměl sebemenší tušení. To byla chyba, která ho stála obrovské ponížení. Jak by ho mohlo napadnout, že se něco takového stane? Marcela mluvila tak tajemně a on si to vyložil špatně. Jenže už bylo pozdě vrátit se zpátky.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Navnadila mě SMS zprávou
Toho dne měl Vilém narozeniny. I když by to nepřiznal nahlas, od rána si představoval, čím ho jeho přítelkyně Marcela překvapí.
„Poslala mi SMSku, ve které naznačovala, že pro mě má překvapení,“ rozepisuje se Vilém. „Napsala to tak tajemně, že jsem si pod tím mohl představit ledasco,“ dodává.
A to byl možná ten problém. Vilém si totiž jako typický chlap pod SMS zprávou své dívky představil jen tu jednu věc. A ta ho o několik hodin později dostala do maléru.
Nemohl jsem se dočkat, až budu doma
Dvanáctihodinová směna se toho dne táhla déle než kdykoli jindy. Vilém se celý den nemohl dočkat, až bude doma. Těšil se, jaké překvapení mu Marcela připravila.
„Přiřítil jsem se domů plný očekávání,“ netají se. „Marcela na mě čekala s úsměvem na rtech. Poznal jsem jí z očí, že se něco chystá, a nemohl se toho dočkat,“ píše.
Vilém se tak moc těšil domů, že v práci dokonce vynechal sprchu. Když viděl jiskřičky v očích své partnerky, rychle se zavřel v koupelně, aby se na ten večer patřičně připravil.
Otevřel jsem dveře a zrudl jako rajče
Hlavou mu běžely samé pikantní představy. Se sprchou se zbytečně nezdržoval. A vlastně se nezdržoval ani s oblékáním. Proč taky, když ho čekalo vzrušující překvapení od jeho přítelkyně?
„Napadlo mě, že sám Marcelu překvapím,“ svěřuje se Vilém. „Chtěl jsem za ní přijít rovnou ze sprchy, nahý,“ dodává.
Vzít ten nápad zpátky bylo pozdě. Když Vilém otevřel dveře, okamžitě zrudl jako rajče. A měl k tomu pořádný důvod!
Na místě bych se propadl hanbou!
„Možná jsem měl poslouchat rozum,“ uznává zpětně Vilém a vzápětí prozrazuje, co se vlastně stalo. Něco takového totiž nečekal.
Přítelkyně Marcela pro něho uspořádala tajnou oslavu. Pozvala rodinu a několik přátel, kteří se po příchodu Viléma z práce schovali v potemnělém obývacím pokoji.
„Stál jsem před nimi s nádobíčkem venku,“ píše Vilém. „Ještě nikdy jsem se necítil tak trapně, na místě bych se hanbou propadl!“ zoufá si. Na oslavě totiž byli nejen jeho rodiče, ale také rodiče jeho přítelkyně a její kamarádky.
„Nejdříve byli v šoku všichni, včetně Marcely. I ta změnila barvu, určitě se za mě styděla,“ uvažuje Vilém. „Nakonec jsme se tomu ale zasmáli. Já se oblékl a oslava mohla začít,“ píše na závěr.
Autor: Nikol Kolomazníková
