Tereza byla moje třetí přítelkyně, se kterou jsem měl vážnější vztah. Pokud jde o ženy, nikdy jsem nebyl ten typ, který by si příliš věřil. Proto jsem byl rád, že jsem poznal právě Terezu – svéráznou ženu, která sice byla o 6 let starší než já, ale v hlavě to měla jasně srovnané. V našem vztahu to byla ona, která měla hlavní slovo. A mně to nevadilo.
Udávala našemu vztahu směr
Tereza od začátku udávala našemu společnému životu směr. Byla to ona, která rozhodla, že se vzdám svého podnájmu a nastěhuji se k ní. Byla to ona, která jako první začala mluvit o svatbě. O všem rozhodovala a mně to z nějakého důvodu vyhovovalo. Jak jsem již říkal – nikdy jsem nebyl ten, který by chtěl mít hlavní slovo, vždycky jsem se přizpůsobil a vedle Terezy tomu nebylo jinak.
Po svatbě otočila
I ke svatbě mě svým způsobem Tereza dokopala. Já ji ale miloval, proto jsem se sňatku nebránil. Byl jsem přesvědčený, že Tereza je žena mého života, proto jsem si ji před dvěma lety vzal. Pokud jde o svatbu, o všem rozhodovala ona. Aby na to nebyla sama, pomáhala jí její máma. Už tehdy, při plánování svatby, jsem si všiml, že se Tereza chová úplně jinak. Jako by si vedle matky byla rázem ještě jistější.
Pár týdnů po svatbě mě zaskočila svým chováním. Byl jsem zvyklý, že je rázné povahy a že je ráda, když je po jejím. Tenkrát chtěla jet nakupovat, jenže já jsem chlap a nakupování mě nebaví. Proto jsem jí řekl, ať jede sama, že si doma pustím fotbal. Tereza po mě vzteky hodila ovladač a poté mě doslova vystrkala ven ze dveří. Tu scénu stále vidím v hlavě tak živě, jako by to bylo včera.
Spojila se s matkou
Tereza má byt o velikosti 3+1, kam si mě ještě před svatbou nastěhovala. Po svatbě se k nám nastěhovala i moje tchyně. Nesouhlasil jsem a jasně jsem se proti tomu ozval. Zrovna jsem obědval, když jsem si dovolil říct, že mi to přijde jako hloupý nápad. Tereza byla skokem u stolu, než jsem stačil mrknout, měl jsem rizoto vysypané na hlavě. Vážně mi na hlavu vysypala talíř s obědem jen proto, že jsem řekl, že by se k nám její matka neměla stěhovat.
Pár dní nato byla tchyně u nás jako doma. A tehdy to začalo. Společně se totiž proti mně spikly a já byl proti nim bezmocný.
Cítil jsem se poníženě
Terezina matka byla toho přesvědčení, že nám může mluvit do manželství. Proto Tereze neustále dávala rady, co bych měl dělat a co bych rozhodně dělat neměl. A pokud udělám něco, co bych neměl, měla by mě za to potrestat. A tak se stalo, že mě moje žena začala mlátit. Tuhle jsem dostal pohlavek, když jsem nechal talíř od oběda na stole v kuchyni. Jindy mi dala facku, protože jsem si neočistil boty od bláta.
Cítil jsem se poníženě, ale z nějakého důvodu jsem mlčel. Manželka mě za každou pitomost mlátila a tchyně mě ponižovala slovně. Nadávala mi, urážela mě, navážela se do mé práce. Byl jsem pro ni budižkničemu a naprosto zbytečný člověk. Manželka do toho přidala nějakou tu facku nebo pohlavek, abych se cítil ještě trapněji. Až před třemi měsíci jsem sebral dostatek odvahy, abych od nich utekl. Nyní čekám, až Tereza podepíše papíry k rozvodu a mě s ní a její matkou už nikdy nic pojit nebude.
Autor: Nikol Kolomazníková