Vít chodí se svou přítelkyní dva roky. Byl si vědom toho, že pokud s ní chce založit rodinu, měl by udělat další krok. Sestěhování ale nedopadlo podle jeho představ. S přítelkyní se totiž vážně pohádali kvůli bydlení a budoucnost jejich vztahu je nejistá. Přitom společné bydlení mělo být podle jeho slov prvním krokem k tomu, aby ji požádal o ruku.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Nakupovala nábytek bez mého vědomí. Byt vypadal jako pokojíček pro panenky
Vít s Anetou se společně nastěhovali do bytu, ve kterém už měli zůstat.
„Majitel nám slíbil, že nám ho prodá, jakmile si budeme moci pořídit hypotéku. Dva roky jsme měli byt v nájmu, ale věděli jsme, že můžeme v bytě dělat velké změny. Netušil jsem ale, jak velké změny má přítelkyně chystá,“ přiznává Vít.
Když se do bytu nastěhovali, byla v něm vlastně jenom postel, kuchyňská linka a lednice.
„Hned první večer mi Aneta ukazovala na internetu obrázky bytů a ptala se mě, který se mi líbí. Upřímně jsem jí řekl, že provensálský styl není nic pro mě. Jenomže ji to očividně moc nezajímalo.“
Když po týdnu přišel už pátý kus nábytku, o kterém Vít předem nevěděl, začaly první hádky.
„Aneta nakupovala jednoduchý dřevěný nábytek, za který ale dala mnohem více peněz než za moderní. Navíc bylo všechno v bílé nebo béžové barvě se zlatými doplňky. Když přišel po čtrnácti dnech květovaný gauč se zlatými polštáři, měl jsem toho už dost,“ popisuje.
Řekl jsem jí, že v takovém bytě bydlet nechci
Podle Víta vypadal byt jako z minulého století. „Ustoupil jsem se spoustou věcí, ale ona ani s jednou. Nepovolila mi televizi, pracovní stůl mi koupila také úplně jiný, než o jaký jsem poprosil,“ říká.
„Přitom ale velká část útraty byla z mých peněz. Nakonec jsem to nevydržel a řekl jí, že v tomhle domečku pro panenky s ní bydlet nechci. Urazila se a řekla, abych v tom případě odešel.“
I když potom Aneta svých slov litovala, Vít se sebral a odešel ke kamarádovi.
„Pomáhám mu s nájmem, sice nemá dvoupokojový byt nic moc zařízený, ale raději žádný nábytek než ten, co vybírala Aneta,“ vykládá Vít.
„Chtěl jsem si Anetu vzít. Ale když mě úplně ignoruje a je sobecká, tak nevím, jestli ten vztah někam povede. Momentálně spolu mluvíme a snažíme se pouto obnovit. Nikdy jsme se nerozešli, ale cestu si k sobě hledáme jenom těžko.“
Autor: Šárka Cvrkalová
