Po rozchodu s dlouholetou přítelkyní jsem si myslel, že už se znovu nezamiluji. Bylo mi přes třicet a kamarádi okolo mě již pomalu zakládali rodiny. Já zůstal sám a byl jsem přesvědčený, že do mého života už láska nevstoupí. Že jsem se spletl, mi došlo ve chvíli, kdy jsem potkal Zuzanu.
Líbila se mi, ale ona o mě nejevila zájem
Naše seznámení bylo jako z nějakého romantického filmu. Jel jsem zrovna do práce tramvají, kde bylo po ránu klasicky narváno k prasknutí. Všiml jsem si pohledné brunetky, která vrávorala kousek ode mě, a nabídl jí své místo k sezení. S úsměvem přijala, a to byl přesně ten okamžik, kdy se mé srdce zbláznilo a já se i přes své přesvědčení, že už se to nikdy nestane, znovu zamiloval.
Mělo to ale háček, ta krásná žena o mě nejevila sebemenší zájem. O pár dní později jsme se opět potkali v tramvaji. Já si jí všiml okamžitě, ale ona jako by mě vůbec neviděla.
Budeme kamarádi, ale nic víc
Zdroj: 123RF.COM
O tři měsíce později jsem ji pozval na rande. Vyvíjelo se to mezi námi velmi pomalu, ale já byl za to ve finále rád. Rozhodl jsem se náš vztah postavit na pevných základech, což šlo jedině za předpokladu, že nebudeme nikam spěchat. A my nespěchali, protože Zuzana chtěla být zpočátku jen kamarádka a nic víc. Chtěla počkat, jak se to mezi námi vyvine.
Po dalších měsících snažení z mé strany konečně podlehla a my dva začali tvořit pár. Všechno se vyvíjelo dobře a následující rok byl velmi krásný. Byl dokonce krásný natolik, že jsem se Zuzku rozhodl požádat o ruku. Jasně, nechtěli jsme spěchat, ale po skoro rok a půl trvající známosti jsem měl pocit, že to je další správný krok vpřed.
Vezmu si tě, ale…
Žádost o ruku jsem pečlivě naplánoval. Pozval jsem Zuzku na večeři a tam se vyslovil. K mému obrovskému překvapení odmítla. Cítil jsem se poníženě, dokud Zuzka nedodala své vysvětlení. „Vezmu si tě ráda, ale až když si necháš opravit zuby,“ řekla mi a přiznala, že ji moje zanedbané zuby velmi trápí. Chtěla vedle sebe muže, za jehož úsměv se nebude muset stydět. Byla pravda, že jsem zuby zanedbal, ale jen proto, že jsem měl panickou hrůzu ze zubaře a roky u něho nebyl.
Pro lásku cokoli
Zdroj: 123RF.COM
Byla to obrovská výzva. Můj strach ze zubaře pramenil z jedné nepříjemné zkušenosti z dětství. Od té doby se to se mnou táhlo a je pravda, že na mém úsměvu to bylo hodně znát. Najednou jsem stál před rozhodnutím. Získat ženu, kterou jsem miloval, ale postavit se svému celoživotnímu strachu? Nebo obětovat lásku, ale nemuset čelit děsu získanému v dětství?
Mé rozhodnutí znělo jasně. Chci Zuzanu za ženu, a to i za cenu toho, že budu muset k zubaři. Zvládl jsem to, překonal jsem strach a za čtyři měsíce si vezmu ženu, kterou miluji!
Autor: Nikol Kolomazníková
Názor odborníka
Statečnost neznamená absenci strachu, ale postavení se mu. Jestliže vás tedy partner dokáže podpořit v tom, abyste čelili svým strachům, může to pro vás být velice prospěšná skutečnost. V tomto příběhu je zajímavé, že Zuzana Vlastimilovy zuby sama dříve nezmínila. A to, i když to bylo něco, co jí na Vlastimilovi delší dobu vadilo. Pouze až když byla zahnána do kouta žádostí o ruku, dokázala svou nespokojenost vyjádřit.
Vzhledem k tomu, že se dvojice bude zanedlouho brát, lze usuzovat, že se zřejmě nejednalo o výmluvu či planý argument ze Zuzaniny strany. Bylo by však vhodné, aby podobná témata byla ve vztahu probírána otevřeně a partneři si dovolili navzájem si poskytovat vzájemnou podporu. To samozřejmě vyžaduje čas, je však nutno brát v potaz, že partneři jsou spolu již rok a půl.
Je třeba dbát na to, aby ve vztahu fungovala zdravá komunikace a byli jste ochotni bavit se i o citlivých tématech.
