Vojta a jeho přítelkyně Lucie to spolu mysleli opravdu vážně. Společně plánovali budoucnost, která zahrnovala nejen společné bydlení, ale také svatbu a rodinu. Všechno se zdálo být zalité sluncem a Vojta byl šťastný, že má vedle sebe ženu, se kterou se na svět dívají stejně.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Jenže pak přišla žádost, kterou Vojta nebyl schopný splnit. Doposud spokojený život se proměnil v sérii rozhodování a přemýšlení, co je v jeho životě vlastně důležitější.
Malovali jsme si budoucnost v jasných barvách
S přítelkyní Lucií jsme si padli do noty. Víte, jak se to říká, že si zkrátka sednete na první dobrou a vypadáte, že jste se hledali, až jste se našli.
Oba dva jsme za sebou měli několik nevydařených vztahů, proto jsme do toho našeho šli zpočátku opatrně. Rychle se ale ukázalo, že máme stejný pohled na život, a to všechno změnilo.
Začali jsme si malovat společnou budoucnost. Uměl jsem si představit, že po boku Lucie zestárnu, a věděl jsem, že ona to vnímá stejně.
Chtěli jsme domek, svatbu a děti
Shodli jsme se na tom, že bychom jednoho krásného dne chtěli vyměnit současný podnájem za rodinný domek, který bude jen náš.
Také jsme měli jasno v tom, že až se budeme brát, chceme mít svatbu jen v kruhu nejbližší rodiny a pár přátel. Ani jeden z nás nestál o kdovíjaký tyjátr pro desítky lidí.
Mile mě překvapilo, že se stejně díváme i na věci týkající se našich případných dětí. Bál jsem se, že Lucka bude ten typ žen, které touží po velké rodině, ale ona, stejně jako já, chtěla mít děti maximálně dvě. Byl jsem za to rád.
Chtěla po mně něco, co jsem si neuměl představit, že bych mohl udělat
Společné roky plynuly a nastal den, kdy jsme měli reálně začít řešit první kroky z našich velkých plánů. Požádal jsem Lucku o ruku a začali jsme plánovat svatbu.
Jenže pak přišlo něco, s čím jsem nepočítal. Kromě Lucky tu byl ještě někdo, kdo pro mě znamenal opravdu mnoho – můj psí kamarád Ben. Měl jsem ho už roky a byl to můj parťák.
Lucka s Benem nikdy neměla problém. Jenže najednou otočila a zaskočila mě tím, že bych se měl Bena vzdát. Argumentovala tím, že chceme mít miminko a tak velký pes zkrátka k malému děťátku nepatří. Já si ale neuměl představit, že bych se Bena vzdal.
Stavím proti sobě pro a proti
Svatba se blíží a společně s ní i ultimátum, které mi přítelkyně dala. Když totiž viděla, že se psa jen tak snadno nevzdám, pokusila se mě vydírat.
Řekla mi, že buď dám Bena pryč, nebo svatba nebude. Doteď jsem se nebyl schopný rozhodnout. Lucie i Ben jsou pro mě velmi důležití. Nemohu a ani nechci je stavět na stejnou laťku, ale neumím si představit život ani bez jednoho z nich.
Poslední dobou stále přemýšlím, jak se rozhodnout. Stavím proti sobě pro a proti, váhám, zda odložit psa pro přítelkyni a rodinu. Jsem opravdu bezradný a upřímně nevím, co mám dělat.
Autor: Nikol Kolomazníková
