Ještě před pěti lety to Yvetě přišlo jako skvělý nápad. Když po čtyřicítce začala s prvním tetováním, většina jejích přátel to příliš neřešila, i když si někteří mysleli, že je to spíš vymoženost mladých. Dnes Yveta trochu lituje toho, co za ty roky provedla.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„Moje první tetování byl houslový klíč. Nic originálního, jelikož se ale věnuji hudbě, měl pro mě význam. Malé tetování na rameno,“ píše čtenářka. „Pár lidí mi tehdy řeklo, že jsem blázen.“
Doslova se prý našli tací, kteří pronesli, že by Yveta ve svém věku už mohla mít rozum. Ale spousta lidí ji podpořila a ona sama neměla pocit, že je tetování pro mladé. To si nemyslí ani dnes, je tu ale jiný problém.
Po jednom tetování přišlo druhé. Pak další a pak i piercingy
Yveta si v tetování brzy začala libovat. V prvním roce si nechala potetovat celou ruku a později i druhou, Zatímco první tetování měla nějaký význam, později už šlo jen o to, že se jí motiv líbil vzhledově.
„Když došlo místo na rukou, nechala jsem se tetovat i na krku. Pak jsem chtěla vyzkoušet něco nového, a tak jsem si nechala propíchnout uši hned několikrát a dala jsem si piercing do obočí a do nosu,“ popisuje.
Lidé o mně mluvili a já si připadala dobře
„Když jsem šla po ulici, lidé se za mnou ohlíželi. Když jsem seděla ve vlaku a někteří měli pocit, že se zavřenýma očima spím, já jsem poslouchala, jak si šeptají o mých vzorech na rukou a obdivují je.
I když někdy byly komentáře lidí negativní a moje image se jim zdála už příliš, mě těšilo, že jsem středem pozornosti,“ uznává. „Ale po nějaké době mě to přešlo.“
Piercingů jsem se dávno zbavila
Zbavit se náušnic a piercingů nebyl pro Yvetu takový problém. Zkrátka je vyndala a počkala, až dírky zarostou. „Byla úleva mít najednou hlavu tak lehkou,“ směje se.
„Jenže po čase mi začalo vadit i to, že neustále někdo komentuje moje tetování. Mně samotné se přestalo líbit. U poloviny svých kérek si ani nejsem jistá, že pro mě něco znamenají,“ dodává.
„Prvních pár kousků pro mě bylo významných. Chtěla jsem si na tělo zvěčnit něco, co ovlivňuje můj život, co mě nějakým způsobem popisuje. Ale ten zbytek byly jen náhodné a unáhlené nápady,“ přiznává.
Dobře to zvažte
Yveta dnes s problémem už nic neudělá. Samozřejmě by mohla jít na odstranění pomocí laseru, to je ale drahé a zanechává jizvy. Přemýšlela i o tom, že by si nechala některá tetování předělat.
Nakonec jí ale došlo, že by to asi nemělo cenu, že by tím možná situaci jenom zhoršila. Takže se smířila s tím, že se za ní už napořád budou lidé otáčet a ona bude nespokojená s tím, co udělala.
„Pokud ještě nemáte tetování a uvažujete o něm, dobře to zvažte. Je to skvělá věc, ale nedá se to vzít zpátky. Hlavně neudělejte chybu jako já. Před každou kérkou se rozhodujte dlouho a pečlivě,“ píše závěrem.
Autor: Šárka Cvrkalová
