Když jsem začal chodit s Lucií, ještě jsem netušil, že je posedlá úklidem. První náznaky přišly až ve chvíli, kdy jsme spolu začali bydlet. Tehdy se nastěhovala ke mně, do doposud ryze mužského bytu, kde ženská ruka nikdy nepanovala. Bylo to vidět a ona ho kompletně předělala. Během týdne byste nepoznali, že jsem v něm bydlel sám a něco jako prach nebo drobky na podlaze absolutně neřešil.
Snažila se mě naučit pořádku
První roky našeho společného života se nesly v duchu mého předělávání. Lucie se totiž rozhodla, že si mě přepracuje k obrazu svému. Zatímco ona milovala pořádek, já si liboval v chaosu. Vůbec jsem neřešil, jestli nechám nádobí na kuchyňské lince dva dny a teprve poté ho umyji. Ale Lucie? Ta nesnesla, když se talíř od oběda neumyl těsně poté, co jste dojedli poslední sousto. Mně nevadila vrstva prachu na poličce. Lucie se hroutila, když jeden den neutřela prach.
Umanula si, že mě změní k lepšímu. Zpočátku jsem se bránil. Měl jsem přece nějakou hrdost, úklid přece není pro muže. Postupem času jsem ale usoudil, že je daleko lepší se jejím požadavkům přizpůsobit…
Děti měly od začátku pevný režim
Zdroj: 123RF.COM
Když se nám narodily děti, Luciina posedlost úklidem se zdvojnásobila. Zatímco v jiných domácnostech je naprosto normální, že se během dne po zemi povalují hračky, u nás nic takového neexistovalo. Zatímco jinde je úplně běžné, že děti umatlají sklo u dveří nebo nábytek, přičemž se jejich maminky těší z prvních krůčků a pokusů o samostatnost, u nás doma to tak být nemohlo. Pokud se dětem podařilo upatlat nábytek, Lucie už jim stála v patách s hadrem v ruce a bránila jim v tom, aby se třeba jen trochu špinavé pohybovaly po domácnosti.
Už od útlého věku měly naše děti přísný režim. A veškerá pravidla Lucie vyžadovala i od jejich kamarádů nebo spolužáků, kteří k nám přišli. Odnést si pití nebo brambůrky do pokojíčku? Ani omylem, seďte u stolu! Malovat s vodovými barvami? Jen když se všude okolo rozprostře igelit. Nedivil jsem se, že naše děti postupně přestali jejich kamarádi navštěvovat, nebyli na takový režim z domu zvyklí.
Je posedlá úklidem, ale nechce si to přiznat
Nyní jsou naše děti již skoro dospělé a stále čelí náročným požadavkům své matky. Ani mně se její pravidla nevyhnou. Nestane se, že bychom si po příchodu domů nesrovnali boty a tkaničky nestrčili dovnitř. Nestane se, abychom věci ve skříních neměli srovnané do komínků. A běda, pokud trička nebo jiné oblečení nemáme srovnané podle barev. Nestane se, že bychom po sobě neumyli nádobí hned poté, co dojíme nebo dopijeme.
Lucie je posedlá úklidem a pořádkem, ale odmítá si to přiznat. A my už její požadavky přestáváme zvládat.
Autor: Nikol Kolamazníková
