Měl to být úplně obyčejný den. Jenže toho dne se dvěma lidem život obrátil vzhůru nohama. Stalo se totiž něco, co je spojilo. Ačkoli to byla náhoda, asi se to mělo stát.
Přečtěte si příběh, se kterým se nám svěřil Zdeněk. Jeho příběh nejdříve začíná poměrně smutně až děsivě. Později se ale vše začne obracet k lepšímu. A závěr? Ten vás určitě mile překvapí!
Měla to být obyčejná cesta do práce
„Toho rána jsem se vydal do práce, ostatně jako každý den. Jel jsem autem po běžné trase a zastavil na křižovatce. Jakmile naskočila zelená, rozjel jsem se a v tom se to stalo,“ popisuje Zdeněk okamžiky, které mu změnily život. Když vjel do křižovatky, z pravé strany do něho narazila žena řídící jiné vozidlo. Stalo se to tak rychle, že nestačil zareagovat. Pak si pamatuje jen křik lidí, houkající sirénu a blikačky policie.
Zdroj: 123RF.COM
„Probudil jsem se až v nemocnici. Ačkoli moje auto mělo airbag, utrpěl jsem otřes mozku. Navíc jsem měl zlomené žebro, chtěli si mě tam nechat pár dní na pozorování,“ pokračuje a přiznává, že se toho dne podruhé narodil. Mohlo to totiž dopadnout daleko hůře.
Potkal jsem ženu, která to zavinila
Zděnek se samozřejmě zajímal o to, co se vlastně stalo. Dozvěděl se od policie, že žena, která nehodu zavinila, leží ve stejné nemocnici. Chtěl ji vidět. Chtěl se podívat do očí ženy, která svou nezodpovědnou jízdou ohrozila nejen svůj život, ale i život jeho a možná i život dalších lidí.
„Třetí den jsem si vyžádal, abych mohl vidět tu ženu, která za to všechno mohla. Policie mi tvrdila, že je to velmi nestandardní, ale já si stál za svým. Nakonec mi to umožnili,“ vysvětluje situaci, při které stanul tváří v tvář ženě, která ho málem zabila.
Spojovalo nás více než jen ta nehoda
„Člověk by si myslel, že na ni budu mít vztek. A měl jsem na něho právo! Jenže když jsem ji poprvé viděl, jak leží na posteli s hlavou omotanou v obvazu a se zlomenou rukou, zlobit jsem se nedokázal. Možná mě budete mít za blázna, ale mě to k té ženě přitahovalo,“ přiznává se ve svém příběhu Zdeněk.
Zdroj: 123RF.COM
Ukázalo se, že je spojuje mnohem více než jen ta nešťastná nehoda. Zdeněk proto Lindu v nemocnici navštěvoval každý den. Někteří nad tím sice kroutili hlavou, ale on se nevzdal. Jak on sám přiznává, něco uvnitř jeho mu říkalo, že to tak osud chtěl. Že je chtěl spojit, jen si pro to vybral dost podivný způsob.
Rodina to nedokáže pochopit
Zdeňka a Lindu svedla dohromady poměrně zvláštní náhoda. Díky nehodě skončili ve stejné nemocnici. Nebyla to však jen nehoda a zranění, která je spojovala. Zdeněk začal s Lindou chodit, ačkoli to jeho rodina nedokázala a stále nedokáže pochopit.
„Kroutí nade mnou hlavou. Říkají, že jsem blázen a že bych tu ženu měl žalovat. Jenže já ji miluji,“ přiznává Zdeněk. „Dohromady nás sice svedla nešťastná náhoda, nebo chcete-li nehoda, naší lásce jsme ale museli pomoci sami. I navzdory okolí, které nám nepřálo,“ ukončuje Zdeněk příběh.
Autor: Nikol Kolomazníková
