Zdeněk nyní stojí před důležitým rozhodnutím. Stále váhá, jestli to má udělat, nebo ne. Je si totiž dost dobře vědom, jaké následky bude jeho konečná volba mít.
Již deset let žije náš čtenář Zdeněk dvojí život. Na jedné straně má milující manželku a s ní tři děti, na straně druhé má milenku, se kterou roky udržuje nemanželský poměr.
Milenku jsem nehledal. Našla si mě sama
Začalo to před deseti lety. S mojí ženou jsme tenkrát měli nějakou menší manželskou krizi, ale rozhodně nic vážného. O rozvodu jsme samozřejmě neuvažovali.
Nicméně to bylo celkově náročné období. Příliš mnoho času jsme spolu netrávili, ostatně jsme toho spolu ani moc nenamluvili.
Pak se v mém životě objevila Kamila. Byla to vdaná žena, kolegyně z práce. Ačkoli jsem aktivně milenku nehledal, nakonec si mě našla sama.
Váhal jsem, zda ve vztahu s milenkou pokračovat
Začal jsem se pravidelně vídat s Kamilou. Doma mi to procházelo, manželka se nikdy moc nezajímala, jak trávím svůj volný čas.
Někdy mě ale dostihly výčitky svědomí a já se ptal sám sebe, jestli chci ve vztahu s milenkou pokračovat. Vzhledem k tomu, že doma to stále nebylo ideální a s Kamilou jsem se cítil dobře, románek mezi námi jsem neukončil.
Kamila byla vdaná, ale oba dva jsme si ujasnili, že od sebe nic víc nečekáme. Scházeli jsme se jednou do týdne, strávili spolu pár příjemných hodin a poté se každý vrátil domů ke své rodině.
Uvědomil jsem si, že mi to začíná přerůstat přes hlavu
Mezitím se to u nás doma uklidnilo, manželka dokonce otěhotněla, a já se tak měl stát potřetí otcem. Na malou chvíli se zdálo, že můj život konečně nemá chybu.
Po osmi letech vztahu s milenkou jsem si ale uvědomil, že mi city k ní začínají přerůstat přes hlavu. Stále jsem věděl, že mezi námi nic víc nebude, ale podvědomě jsem po tom začal toužit.
Dva roky jsem držel jazyk za zuby. Nyní ale půjdu s pravdou ven
Dva roky jsem se tiše plácal ve svých pocitech. Věděl jsem, že Kamilu miluji a stále častěji mě přemáhala touha mít ji jen pro sebe. Kvůli ní jsem ale nic neřekl, nechtěl jsem, aby měla doma problémy.
Nyní ale vím, že musím s pravdou ven. Je na čase udělat důležité životní rozhodnutí, o kterém jsem přesvědčen, že zničí dvě rodiny – tu moji i tu Kamily.
Ačkoli si dobře uvědomuji, jaké mé počínání bude mít dopad, musím to udělat. Kamilu miluji a byl bych rád, pokud bych lásku k ní po deseti letech konečně mohl přestat tajit.
Autor: Natálie Kabourková
Názor odborníka
Tento příběh ukazuje, jak důležité je trávit společný čas se svým partnerem a zajímat se o něj. Stejně tak i on či ona potřebuje cítit, že je o něj či o ní zájem. V opačném případě, se jeden druhému začnou vzájemně vzdalovat. Získat si ve vztahu odstup od svých emocí může být mnohdy velice komplikované, zvláště když momentálně panuje ve vztahu napětí a člověk je plný negativních emocí, které by nejraději na svého partnera vykřičel a vytknul mu vše špatné, co za posledních X let provedl.
To ovšem není recept na zdravé soužití. Musíme druhému poskytnout prostor a možnost, aby se o nás zajímal a otevřel se nám. Tuto možnost mu však rozčíleným vylitím svých negativních emocí vezmeme. K řešení podobné situace je možné využít i konzultace u psychologa či jiného odborníka, který může poskytnout detailnější vhled jak do samotného problému, tak i možných řešení.
Když na nás někdo vyvíjí tlak, tak máme přirozenou tendenci tlačit zpět. Nevytváříme tak zdravé prostředí a příležitost pro nějaký smysluplný rozhovor a řešení problémů. Obvykle jsou to muži, kteří mohou mít pocit, že svého partnera musí přeprat, mít nad ním moc, zkrátka nad ním vyhrát. O tom však partnerský vztah není. Ve vztahu musí panovat vzájemná důvěra, zdravá komunikace a ochota dělat rozumné kompromisy pro funkčnost vztahu.
Každý vztah dříve či později narazí na příslovečné hrboly na cestě. A zásadní otázka, kterou si musíme položit je: Jsem ochoten na současném vztahu pracovat a chci s tímto člověkem trávit svůj čas a tím i život, stojí mi to za to?
