Tragický osud potkal Miroslava, když mu pár let po narození dětí zemřela žena. Společně mají dvojčata, o která se po smrti manželky musí postarat. Do naší redakce zaslal e-mail, který vypráví o tom, jak své povinnosti zvládal do chvíle, než dvojčata nastoupila na základní školu. Teď péči nezvládá a je bezradný.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře z Šumperka, který nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Po smrti manželky ho čekaly těžké časy
„Nemohl jsem si dovolit dlouze truchlit. Děti potřebovaly, abych se o ně postaral. Obě naše dcery byly malé a já jim věnoval veškerý čas,“ tvrdí. „Připomínaly mi mou ženu a já byl nadšený, když jsem je učil chodit a viděl jsem jejich radost,“ dodává. Miroslav děti vodil do školky, doma se jim věnoval a okolí ho obdivovalo za jeho schopnost se postarat. Když děvčata dosáhla šesti let a nastoupila do školy, situace se změnila.
„Najednou to nebyly jen ty zlobivé děti, které si potřebovaly pohrát a uspat,“ vypráví. Musel svým dětem věnovat mnohem větší pozornost a trpělivost. Někdy byl plný energie a po práci se ještě zvládl postarat, jindy si lehl na gauč a usnul vyčerpáním.
Najednou bylo povinností moc a Miroslav je přestal zvládat
„Ve školce se mi o děti kompletně postarali. Do školy jsem jim najednou musel dělat svačinu, vypracovávat s děvčaty úkoly a vkládat do výchovy mnohem víc energie,“ vysvětluje. Miroslav pracoval v kurýrní společnosti, kde měl často přesčasy. Když měl volno, věnoval se dětem. Čas na spánek a osobní volno se mu zkracoval, až si uvědomil, že je úplně zničený.
Teď hledá chůvu, ale nemá na ni peníze
Miroslava už několikrát napadlo, že svým dětem najde chůvu, která se jim bude věnovat po škole. Když se poohlížel po inzerátech, překvapila ho vysoká cena. Jako kurýr neměl moc vysoký plat a nemohl si dovolit živit dvě děti, a k tomu ještě chůvu. Všechny možnosti mu přišly příliš nákladné. „Přemýšlel jsem, jestli nemám v okolí někoho, kdo by se dokázal postarat za lepší peníze,“ tvrdí.
Doufá, že se holky brzy naučí být samostatné
„Holky teprve nastoupily do první třídy a jsou rády, když si dokážou zabalit tašku. Mohly by se ale brzy naučit zvládat domácí úkoly bez výrazné pomoci nebo si připravovat svačiny,“ tvrdí Miroslav. Jeho dcery se už od školky učí samostatnosti a on je na ně pyšný.
Někdy však úkolům samy nerozumí, nechápou zadání a potřebují pomoci. Miroslav je celé dny v práci, a kvůli tomu jim není vždy po ruce. Byl by velmi rád, kdyby konečně našel pomocnici, aby nemusel řešit úklid a další úkony, které ho zbytečně brzdí.
Autorka: Tereza Hotovcová
