Je to již dvacet pět let, co se narodil první savec, který byl naklonovaný z buňky dospělého jedince — ovečka Dolly. Proces naklonování tehdy provedl Roslinův institut v čele s profesorem Ianem Wilmutem. Ovce pojmenovaná po Dolly Parton se dožila šesti let.
Výsledek záměru pokusit se naklonovat již dospělé zvíře představil Roslinův institut veřejnosti 22. února roku 1997. Společně s oznámením byla také vydána odborná vědecká práce, která představila experimenty a postupy, které byly při klonování ovce Dolly použity. Ta se narodila 5. července 1996.
Nebývalý vědecký zájem
Tehdy tento počin zaznamenal velký ohlas a vzbudil velký zájem médií a odborné i laické veřejnosti. Institut prý po představení záměru obdržel přes 3000 telefonátů z celého světa.
Ve společnosti začala rezonovat témata jako výhody a nebezpečí klonování a jeho etická stránka.
Dolly nebyla, jak se mnozí mylně domnívají, první naklonovaný savec na světě. Před ní byla v roce 1984 ovce z britské Cambridge. Nebyla ani první na Roslinově institutu, tam byly v roce 1995 naklonovány ovce Megan a Morag. Jedno prvenství ale Dolly měla.
Dolly — kopie dospělé ovce
Její předchůdkyně byly vždy klonovány z embryonálních a fetálních buněk, tedy z ještě nenarozeného zvířete. Dolly byla ale naklonována z dospělého jedince. Buňku získali vědci z mléčné žlázy šestileté ovce domácí. Vaječné buňky byly získány od skotské černohlavé ovce.
Dolly poté odnosila jiná černohlavá ovce. Ihned po narození 5. července 1996 se prokázalo, že obě ovce nejsou geneticky příbuzné.
Dolly měla totiž na rozdíl od černohlavé „matky“ hlavu sněhobílou. Znamenalo to, že při použití správných buněk lze vytvořit přesnou kopii dospělého jedince.
Vědci pak s ovcí dále pracovali a snažili se zmapovat vliv klonování na zdravotní stav jedince. U Dolly se ukázalo, že měla kratší telometry, než by odpovídalo jejímu věku.
Telomery jsou koncové části chromozomů, které se během života opotřebovávají a zkracují. DNA je pak náchylnější k případnému poškození.
Běžné zvířecí nemoci
Nebylo však prokázáno, že by u Dolly docházelo k zrychlenému či předčasnému stárnutí. Vedla běžný život na farmě u institutu. Za svůj život měla šest jehňat. Ve čtyřech letech se nakazila ovčím retrovirem, který způsobuje rakovinu plic. Ve stádě bylo takto postiženo ovcí několik.
O rok později jí byla diagnostikována artritida, která ale byla úspěšně vyléčena. V roce 2003 se u ní objevil kašel. Jak se později ukázalo, byl způsoben značnými nádory na plicích.
Lékaři se nakonec rozhodli Dolly raději utratit, aby se předešlo jejímu trápení. Ovce Dolly byla uspána 14. února 2003, když jí bylo šest let. Po smrti bylo její tělo darováno Národnímu muzeu ve skotském Edinburgu.
Zdroj: Dolly.roslin.ed.ac.uk, Wikipedia
Autor: Markéta Mladá
